Ano, jaro je tady! Jak se to pozná? Chlap to pozná jednoduše – sleduje, jak se dámy a dívky konečně zbavují přebytečných svršků, v tom zprudka nastálém teple má větší žízeň na pivo a hlavně má mrnění vyrazit někam za „závodničkama“. Jenže – na první letošní Sprint, pardon – první závod Rallysérie, si musíme ještě skoro týden počkat. No, a co s tím?

Můj recept je jednoduchý. Většina národa má z STK strach, ale já (a nejen já), se speciálně na tohle „estékáčko“ těším. Pravidelné STK a testování rallyových speciálů před sezónou. Lokace: Zlín-Malenovice. Stalo se už takovým mým jarním koloritem, dva víkendové dny courat areálem a sledovat, co se letos po tratích bude prohánět nového a co naopak zůstane při starém. Mrknout, kdo jak své auto v zimní přestávce vymazlil a kdo ho třeba po posledním závodě loňské sezóny ani pořádně neumyl.

Nic nového pod sluncem?

No, není tomu zcela tak. V probouzejícím se nedělním ránu se zjevila jako přízrak „áčková“ Škoda Favorit posádky Zuzánek-Farník – oděna do pohárových barev. Až na neoriginální disky pořádný kusanec poctivé práce a bezesných nocí strávených na dílně. Tato krasavice by se měla objevit už ve Valašském Meziříčí.

Škoda Favorit

A pak tu byla ještě jedna škodovka. Felicia Kit Car 1500. Posádka Hovorků jí přiřkla tovární livrej a až na pár drobností vypadala, že právě opustila brány mladoboleslavského Motorsportu. Ve velkém „techničáku“ je zapsáno mnoho známých závodnických jmen.

Kde se vzal, tu se vzal, objevil se skvělý tlumačovský motorář Ing. Jaroslav Kouřil – chvíli si auto obhlížel se všech úhlů, nakoukl pod kapotu a nakoukl i do technického průkazu – a jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že právě on byl prvním majitelem téhle krasavice. Nejen lidé se po mnoha letech znovu setkávají.

Škoda Felicia

Když už jsme u těch setkání – tato povinně nepovinná akce je svědkem setkání skalních fandů, kteří se hloučkují, prohlíží a hodnotí. A samozřejmě také závodníků se závodníky. A závodníků s „bafuňáři“. Tato setkání patří mezi ta nejméně příjemná a já osobně se některým „soutěžákům“ nedivím, že by po téhle zkušenosti nejraději zahodili klíče od auta do kanálu a věnovali se radši zahrádkaření. Občasný mix arogance a lidské nabubřelosti je chvílemi opravdu silná káva.

Co by byla rally bez Italů

Když vjel do areálu STK doprovodný kamion s italskou SPZ, všichni spozorněli. Během chvíle se stal událostí číslo jedna. Na vleku bylo „přikurtováno“ Mitsubishi Lancer EVO X a bylo jasné, že uvnitř se skrývá ještě jeden vůz. Čekali jsme. Italové si dali klasicky načas a než s „desítkou“ sjeli z „podvalu“ dolů, uběhla dobrá čtvrthodinka.

Mezitím se už v kuloárech horlivě debatovalo, co na nás vykoukne z útrob modrého kamionu. V počínajícím jarním úpalu jsme se hromadně dobrali jasného výsledku – Lancia Delta S4! Pcheee, mýliti se je lidské. Bylo to jen nějaké EVO IX. Nuda. Ale bylo z Itálie a to se počítá!

Italové

Tak – stojících aut a postávajících závodníků už bylo dost. Je na čase, aby se obě tyto veličiny spojily a předvedly nám na trati pěkný sport. Možná už za týden na Valašsce.

Sdílet

O autorovi

Fotograf, občasný pisálek, fanoušek italské Lancie, vyznavač kultu skupiny B. Rally pro mě není pouze o honbě posádek za vteřinami a ostrých fotografiích, ale také o poznávání nových míst, lidí a sbírání zážitků.

Komentáře